Oběť trestného činu/poškozený

Stali jste se obětí trestného činu a vznikla Vám v této souvislosti škoda nebo nemajetková újma? Víte, jaké máte práva, nároky a do kdy je můžete uplatnit? Úkolem tohoto článku je poskytnout Vám stručný přehled a poskytnout Vám odpovědi na tyto otázky.

Poškozený

Pokud Vám bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo se na Váš úkor pachatel trestným činem obohatil, tak Vás trestní řád označuje jako poškozeného. Jako poškozený trestným činem máte v rámci trestního řízení různá práva jako např. činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů apod. (§ 43 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád).

Vašim zásadním právem coby poškozeného je ovšem přihlásit se do trestního řízení se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy, která Vám v souvislosti s trestným činem vznikla, případně požadovat vydání bezdůvodného obohacení, které obžalovaný na Váš úkor trestným činem získal. Konkrétní nárok je nutné řádně specifikovat a pokud je to možné, tak jej i vyčíslit. Svůj nárok můžete přihlásit ústně do protokolu u vyšetřujícího policejního orgánu nebo následně u soudu. Svůj nárok můžete rovněž specifikovat a vyčíslit písemně a doručit jej příslušnému policejnímu orgánu.

Možnost přihlásit se s nárokem máte již v přípravném řízení, kdy o tom zpravidla poprvé budete poučeni policejním orgánem při podání vysvětlení, resp. při svědecké výpovědi. Nejpozději se můžete s nárokem přihlásit u hlavního líčení před zahájením dokazování, které je skoro vždy zahájeno výslechem obžalovaného. Pro úplnost je ovšem nutné dodat, že ne vždy musí být nařízeno hlavní líčení, proto s přihlášením svých nároků příliš neotálejte. Soud může v některých případech rozhodnout i bez nařízení hlavního líčení (např. trestním příkazem), a pokud jste do té doby svůj nárok nepřihlásili, nemůže být o něm rozhodnuto.

Jak již bylo výše uvedeno, tak v prvé řadě můžete požadovat náhradu majetkové škody, která Vám byla trestným činem způsobena. Klasickým příkladem může být vykradená chalupa, kdy pachatel mimo toho, že Vám odcizil věci nacházející se v chalupě, rozbil při vniknutí do chalupy okno nebo vylomil zámek apod. Do trestního řízení se v takovém případě můžete přihlásit s nárokem na náhradu škody v podobě rozbitého okna a zámku. Výši škody je pak nutné vyčíslit v souladu s trestním zákoníkem, dle kterého platí, že výše škody vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.

Je ovšem nutné si uvědomit, že vedle klasického případu uvedeného výše, může majetková škoda spočívat např. i v ušlém zisku. Pokud jste se tedy v důsledku trestného činu ocitli v pracovní neschopnosti, můžete v rámci trestního řízení požadovat, aby Vám pachatel nahradil škodu, která odpovídá rozdílu mezi standardním příjmem a příjmem pobíraným v pracovní neschopnosti. Za vzniklou škodu pak lze považovat i výdaje spojené s léčbou.

Vedle vydání bezdůvodného obohacení a náhrady škody se můžete do trestního řízení přihlásit i s náhradou nemajetkové újmy. Nemajetková újma je příkoří, které se projevuje jinde než na majetku. Může se jednat o nemajetkovou újmu osobnostní, uměleckou, vědeckou apod. Specifickým případem je pak nemajetková újma, která Vám vznikne v souvislosti s ublížením na zdraví. Pro úspěšné vymáhání náhrady nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví je ovšem nezbytné újmu správně specifikovat (bolestné, ztížení společenského uplatnění, další nemajetková újma) a vyčíslit. Výše finanční náhrady se vyčísluje na základě metodiky Nejvyššího soudu ČR  a zpravidla se neobejdete bez znaleckého posudku.

O Vašem přihlášeném nároku rozhoduje soud na základě podkladů shromážděných v průběhu trestního řízení. Pokud ovšem nebude v rámci trestního řízení shromážděno dostatek podkladů pro rozhodnutí o přihlášeném nároku, odkáže Vás soud v celém rozsahu nebo s částí Vašeho nároku na občanskoprávní řízení. Pokud jste tedy nebyli odškodněni v rámci trestního řízení, tak stále můžete své nároky vymáhat u občanskoprávního soudu.

Věřím, že výše uvedené informace Vám poskytly alespoň hrubou představu o tom, co můžete v rámci trestního řízení coby poškozený požadovat. Vyčerpávající přehled práv a možností poškozeného v rámci trestního řízení by ovšem zaplnil několik stran, a proto lze doporučit, aby se poškození v konkrétním případě obrátili na advokáta, který posoudí specifika případu a minimálně Vám poradí s dalším postupem a pomůže Vám s přihlášením Vašich nároků.

Pokud si pak budete přát komplexnější pomoc, můžete jako poškozený využít svého druhého zásadního práva, a to nechat se v trestním řízení zastupovat zmocněncem. Zmocněnec je oprávněn činit za Vás návrhy, podávat žádosti, opravné prostředky a další. Zmocněnec je též oprávněn účastnit se úkonů v trestním řízení (výslechu obviněného, svědků apod.) Zmocněnec pak současně dohlédne na řádné přihlášení Vašich případných nároků.

Závěrem bych pak rád uvedl několik základních informací o zvlášť zranitelných obětech trestných činů. Pojem zvlášť zranitelné oběti je definován v § 2 odst. 4 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, kdy zvlášť zranitelnými obětmi jsou např. děti, osoba vysokého věku, osoby zdravotně postižené, oběti zde vyjmenovaných trestných činů (např. oběť znásilnění, oběti domácího násilí a další) a rovněž oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí či pohrůžku násilím, trestné činy s rasovým či náboženským podtextem a další, jestliže je v konkrétním případě zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy (újmy způsobené v rámci trestního řízení např. při výslechu oběti apod.).

Se zvlášť zranitelnými obětmi by v rámci celého trestního řízení mělo být jednáno obzvlášť šetrným způsobem. S tím souvisí i specifická práva, kdy jako zvlášť zranitelná oběť můžete např. požádat, aby Váš výslech neprobíhal v bezprostřední přítomnosti obžalovaného.

Jako zvlášť zranitelná oběť máte rovněž právo na bezplatnou odbornou pomoc. V rámci trestního řízení si tedy zvlášť zranitelná oběť může zvolit zmocněnce (tím může být i advokát), prostřednictvím kterého můžete uplatňovat svá práva uvedená výše a odměnu tohoto zmocněnce uhradí stát.

Pokud byste měli zájem o podrobnější informace, přihlášení Vašeho nároku do trestního řízení nebo o zastupování v trestním řízení, rád Vám poskytnu potřebnou právní pomoc.