Rozvod manželství

Rozvod manželství je pro všechny zúčastněné náročnou životní etapou. Klienti se mě na schůzkách často ptají, jak takové rozvodové řízení vůbec probíhá, co je potřeba upravit a jak dlouho rozvodové řízení trvá. Proto jsem se rozhodl sepsat tento článek a poskytnout Vám stručný přehled toho, co takové rozvodové řízení obnáší.

V prvé řadě je nutné si uvědomit, že rozvod manželství je proces, v rámci kterého manželé musí vyřešit nejen své osobní vztahy, ale i poměry k nezletilým dětem, a ideálně i majetkové vztahy.

Úprava poměrů nezletilých dětí

Pokud máte společné nezletilé děti, je nezbytnou podmínkou upravit jejich poměry po rozvodu manželství.

Úpravou poměrů se v prvé řadě rozumí stanovení péče, tedy zda nezletilé děti budou po rozvodu manželství svěřeny do výlučné péče jednoho z rodičů, střídavé péče nebo společné péče. Za situace, kdy vzájemná komunikace mezi manželi/rodiči ohledně nezletilých není úplně bezproblémová a vznikají spory v souvislosti s předáváním dětí, je na místě v případě výlučné péče jednoho z rodičů upravit styk druhého rodiče s nezletilými, resp. upravit konkrétní režim střídavé péče. Konkrétní úpravou styku, resp. režimu střídavé péče docílíte toho, že budou pevně stanoveny dny, časy a místo předání nezletilých, což by mělo přispět k úbytku sporů ohledně předávání dětí. Pokud se manželé rozhodnou pro společnou péči (oba manželé musí se společnou péčí souhlasit), tak se předpokládá, že manželé/rodiče dokáží i po rozvodu manželství ohledně péče a výchovy dětí vzájemně plně spolupracovat, a proto úprava konkrétního režimu společné péče je dle mého názoru proti smyslu tohoto institutu.

Úpravou poměrů se pak rovněž rozumí stanovení výživného. Cílem tohoto článku není podrobně rozebrat otázku výživného a jeho výši. Obecně lze říci, že v případě výlučné péče se výživné stanovuje rodiči, kterému děti nebyly svěřeny do péče a pokud jde o střídavou péči, tak se výživné vyměřuje zpravidla oběma rodičům. Při stanovení výše výživného se vychází z toho, že životní úroveň dětí by měla být srovnatelná s životní úrovní rodičů. Výše výživného je tedy odvislá od celkových majetkových poměrů povinného rodiče s přihlédnutím k odůvodněným potřebám dítěte. V rámci jednání o výši výživného pak jako odrazový můstek mohou sloužit doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti ČR, které jsou dohledatelné na stránkách ministerstva.

Samozřejmě nejlepším možným postupem pro manžele/rodiče i nezletilé děti je upravit poměry nezletilých dohodou rodičů. Uzavřenou dohodu pak společně s návrhem na její schválení a rodnými listy dětí zašlete příslušnému soudu (zašlete kopie a na jednání přinesete originály) . V tomto případě se jedná o soud, v jehož obvodu mají nezletilí na základě dohody rodičů své bydliště. Soud po obdržení návrhu jmenuje nezletilým opatrovníka (zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí, zkráceně OSPOD) a nařídí ve věci jednání. Soud a opatrovník nezletilých přezkoumají rodinné poměry a obsah uzavřené dohody a zpravidla na prvním jednání dohodu rodičů rozsudkem schválí. Je nutné upozornit, že soud nemá povinnost dohodu schválit. Soud dohodu neschválí tehdy, pokud dospěje k závěru, že dohoda není v nejlepším zájmu nezletilých. Je ovšem nutné dodat, že takových případů je minimum, neboť soudy zastávají názor, že dohoda rodičů je pro nezletilé zpravidla tím nejlepším řešením a zasahují do ní jen v těch nejnutnějších případech.

Pokud se dohody dosáhnout nepodaří, tak je postup obdobný, pouze místo návrhu na schválení dohody, zašle jeden z rodičů svůj osobní návrh, jak by měly být poměry nezletilých upraveny, Druhý rodič je následně soudem vyzván, aby se k návrhu vyjádřil a o úpravě poměrů poté autoritativně rozhodne soud. Je nutné se pouze připravit na to, že zpravidla se nestihne vše projednat na prvním jednání a celé soudní řízení může probíhat i několik měsíců.

Vypořádání společného jmění manželů

Před podáním samotného návrhu na rozvod manželství doporučuji pokusit se uzavřít dohodu i pokud jde o vypořádání společného jmění manželů, bydlení manželů po rozvodu manželství a případně i vyživovací povinnosti mezi manželi.

Pokud nedošlo za trvání manželství k úpravě manželského majetkového režimu (zúžení společného jmění manželů, režim odděleného jmění apod.), tak platí, že součástí společného jmění manželů je vše, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Jako tomu je u každého pravidla, tak i zde existují výjimky. Jako typický příklad věcí, které se nestaly součástí společného jmění, jsou věci sloužící k osobní potřebě jednoho z manželů nebo věci které nabyl jen jeden z manželů darem, děděním nebo odkazem. Kompletní přehled výjimek naleznete v ustanovení § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Nejen všechny nemovité a movité věci, ale i všechny pohledávky a závazky náležející do společného jmění manželů je pak nutné vypořádat (rozdělit věci, pohledávky a dluhy mezi manžele) a stanovit vypořádací podíl.

Pokud se Vám podařilo dosáhnout dohody o vypořádání společného jmění manželů, tak doporučuji zahrnout do dohody i úpravu bydlení manželů po rozvodu manželství, a rovněž případnou vyživovací povinnost mezi manželi po dobu po rozvodu manželství. Takováto dohoda (s úředně ověřenými podpisy), která zahrnuje vypořádání společného jmění manželů, úpravu bydlení a popřípadě vyživovací povinnosti je pak jednou z podmínek pro tzv. nesporný rozvod (k tomu viz dále).

Pokud se Vám dohody dosáhnout nepodaří, tak vypořádání společného jmění odložte až na dobu po rozvodu manželství, neboť podmínkou pro soudní vypořádání společného jmění je rozvod manželství, kterým společné jmění manželů zanikne. K tomu pouze doplním, že od doručení písemného vyhotovení rozsudku o rozvodu manželství (od právní moci rozsudku o rozvodu manželství) máte 3 roky na podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů k příslušnému soudu. Příslušným soudem je soud, který rozhodoval o rozvodu manželství. Připravte se ovšem na časově i finančně náročné soudní řízení, které může trvat i několik let. Pokud pak v zákonné tříleté lhůtě žalobu nepodáte ani neuzavřete dohodu, bude společné jmění manželů vypořádáno dle zákonné domněnky podle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Rozvod manželství

Pokud máte v ruce pravomocný rozsudek o úpravě poměrů nezletilých dětí můžete přistoupit k podání návrhu na rozvod manželství. Pro úplnost dodávám, že návrh na rozvod manželství můžete podat současně s návrhem na úpravu poměrů nezletilých dětí, nicméně soud vždy v prvé řadě rozhodne o úpravě poměrů nezletilých dětí a teprve následně nařídí jednání o rozvod manželství.

Místně příslušným je soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. K návrhu na rozvod manželství přiložte kopii oddacího listu, kopii rozsudku o úpravě poměrů dětí a dohodu o vypořádání společného jmění manželů (s úředně ověřenými podpisy), pokud se ji podařilo uzavřít. Soud následně při jednání manželství rozvede, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Tyto okolnosti soud posoudí na základě skutečností uvedených v návrhu na rozvod manželství, z vyjádření druhého manžela a výpovědí manželů u soudního jednání.

Při splnění zákonných podmínek můžete požadovat, aby vás soud rozvedl bez zjišťování příčin rozvratu manželství (tzv. nesporný rozvod). V takovém případě Vás soud rozvede během několika minut. První podmínkou nesporného rozvodu je, že manželé podali společný návrh na rozvod, případně se manžel k návrhu druhého manžela připojil, a shodli se na rozvratu manželství a oba konstatovali svůj záměr se rozvést. Druhou podmínkou je, že manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí. Třetí podmínka je uzavření dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí, kterou následně soud rozsudkem schválil. Poslední podmínkou je uzavření dohody vypořádání společného jmění, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.

Pokud některá z výše uvedených podmínek splněna nebude, soud při soudním jednání zkoumá kromě rozvratu jako takového i příčiny tohoto rozvratu. Zjišťování příčin rozvratu pochopitelně může být pro oba manžele dosti nepříjemná záležitost, a proto lze doporučit, aby manželé učinili maximum pro splnění zákonných podmínek nesporného rozvodu.

Po obdržení rozsudku o rozvodu manželství si nechte na podatelně soudu, nebo u svého advokáta (pokud provádí konverze dokumentů), vyhotovit rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci. S takovýmto rozsudkem pak manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Pokud pak máte uzavřenou dohodu o vypořádání společného jmění manželů, jejímž předmětem je nemovitost, tak po rozvodu manželství je nutné podat příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad vlastnického práva v souladu s uzavřenou dohodou. Nyní konečně máte tuto náročnou životní etapu za sebou a můžete se plně soustředit na budoucnost.

Věřím, že výše uvedené skutečnosti Vám poskytnou alespoň hrubou představu, co takový rozvod obnáší. Pokud pak máte zájem o bližší informace, přípravu potřebných dokumentů nebo zastupování v jednotlivých řízeních, neváhejte se na mě obrátit.